Modré oči uplakány a tvář má bledou,

Josef Holý

Modré oči uplakány a tvář má bledou, zelený z barvínku vínek ji zdobí, kol ňader rezeda za rezedou, těch ňader, jež sladké mi vzpomínají doby – už mou milou do kostela vedou. A úsměv štěstí na rtech ženicha hrá: (koníci řehtají, podkovky cvakají, a modré oči plakají). Tenkrát jsi, má panenko, tenkrát jsi má! A jedou polem a jedou lesem, ryšavá veverka přes cestu skáče, už varhany hrají tichým plesem. Bílé čelo její sinná, a modré oko pláče: Už nejsem tvá, už nejsem maminčina!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

178. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dívka a slunce. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Kol zlatých vlásků modrou stuhu... (Adolf Heyduk)
  3. PORTRAIT. (Fred Grygar)
  4. RŮZNÉ KVÍTÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  5. 6. Rozkvetlo nebe hvězdami (Josef Kuchař)
  6. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  7. Prostá kytka. (Jaroslav Vrchlický)
  8. KVĚTINY PRVNÍ (Růžena Jesenská)
  9. Napomenutí. (Jan z Hvězdy)
  10. Po letech. (Bohumil Forman)