Modré oči uplakány a tvář má bledou,

Josef Holý

Modré oči uplakány a tvář má bledou, Modré oči uplakány a tvář má bledou,
zelený z barvínku vínek ji zdobí, kol ňader rezeda za rezedou, těch ňader, jež sladké mi vzpomínají doby – už mou milou do kostela vedou. A úsměv štěstí na rtech ženicha hrá: (koníci řehtají, podkovky cvakají, a modré oči plakají). Tenkrát jsi, má panenko, tenkrát jsi má! A jedou polem a jedou lesem, ryšavá veverka přes cestu skáče, už varhany hrají tichým plesem. Bílé čelo její sinná, a modré oko pláče: Už nejsem tvá, už nejsem maminčina! 69

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý