Kvetla pomněnka mi v srdci přechudičká,

Josef Holý

Kvetla pomněnka mi v srdci přechudičká, Kvetla pomněnka mi v srdci přechudičká,
 kvetla sluncem oček modrých dvou, která skromně přivírala víčka, aby nespálila září svou, kvetla – více kvetou tvoje líčka. Žel, že neznám házet hrstmi slov, abych něhu její jarní pěl, grešle jen dávám, když bych perly dávat chtěl, na místě zpěvu hýkání výrů a pokřik sov. Hyady, Merkura volat, Pana pramálo umím, jen tak z nouze, za Afroditu často přilétá mi vrána. Sluncem mým (kritiko, pojď!) lojová svíčka, na výši nebes belhám dlouze tak, ach dlouze – Kvete pomněnka mi v srdci přechudičká!

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý