V záhyby lesa stín se vkrádá,

Josef Holý

V záhyby lesa stín se vkrádá, – les, toť je život můj – pod každým kamenem žluté tělo hada, rokle, sráz, vodopád co chvíli volá stůj, a listí padá. Mýtina bujná dřív, mladá chřadne – má radost poklesá níž a níž – na ni jak olova tíž listí padá. Nejvyšší dub dole! – smrt svou oběť žádá – co to úpí, sténá, šumí suše? Listí padá. Už se můj úkryt, rybníček ztajený, kalí, má vnada: už mně i na dno duše listí padá.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

542. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. LISTOPAD. (Petr Křička)
  2. Žloutne stromu listí v lese, (Adolf Heyduk)
  3. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  4. XIV. Jeřáb nad hrobem. (František Zavřel)
  5. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  6. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  7. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  8. PROPADLINY (František Cajthaml-Liberté)
  9. OBRAZ (Hermor Lilia)
  10. Dojem ulice. (Julius Alois Koráb)