Žloutne stromu listí v lese,

Adolf Heyduk

Žloutne stromu listí v lese, každý keř a každý peň dumá, kývá, chví se, vadne, listí šepce – brzo spadne – jeseň bude slavit žeň. Ach ten pohled skládá v srdce drobných slzí víc a víc, každý list, co pádem smutí, jesti jedno povzdechnutí, a les jich má na tisíc. Mysterium smrti věčné, divohrůzná je tvá moc, hle, v tom pestrém kvítí davu všecko sklonilo už hlavu, lese, lese dobrou noc! Ticho, jedno šepce ještě: „Pěvče, v smrti zákon kryt: příroda co třímá v dlani, u věčném jen umírání může věčný život míť!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

1024. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V záhyby lesa stín se vkrádá, (Josef Holý)
  2. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  3. LETNÍ ODPŮLDNE „NA ŘÍČKÁCH“. (Antonín Klášterský)
  4. SAMOTY UTONULÉ V DUŠI. (Karel Červinka)
  5. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  6. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  7. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  8. Z villegiatur. (Antonín Sova)
  9. I. Ticho, – ani vánek nezachvívá (Rudolf Mayer)
  10. V melancholickém lese. (Josef Svatopluk Machar)