Šla s ním ze šantánu, šli už domů,

Josef Holý

Šla s ním ze šantánu, šli už domů, Šla s ním ze šantánu, šli už domů,
 prázdnem ulic nočním šelestil jí hlas sladkou něhou jako – nevím, komu – v souzvuk jeho vrčel bas, nebe proudy vod jim lilo k tomu. Sluníčko je probudilo hezky k ránu, on cigaretou hojil těžkou hlavu, ona bílou uvařila kávu bradu (zuby!) majíc podvázánu. Dvacet let už chodili tak spolu po půl noci ze šantánu, kávu pila ona, on sklenku alkoholu. Dvojice vzorná, svazek svatý. Ona zbožňovala svého Nácka, on svou Nánu. On vepře zabíjel, a ona šila šaty. „– a ta kaluž byla „dočista“ špinavá a zapáchala zdaleka náramně, mor pro školu a okolí –“

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý