Modravá nebesa, slunce, rozpuklé pupeny, štěpy,

Josef Holý

Modravá nebesa, slunce, rozpuklé pupeny, štěpy, Modravá nebesa, slunce, rozpuklé pupeny, štěpy,
 poupata růží, v dáli hlavy hor, tam v koutě zahrady, kde mech dřímá lepý a sladké písně pěvců pěje sbor, o kráse světa sní hoch slepý. Jak krásný asi je a velkolepý! On z písně to cítí, co píská drozd, a z hlasů šumných, co povídá hvozd, hoch slepý. Na místě poháru bůh mu dal střepy, on idolů nepoznal všech, však přece je v srdci má hoch slepý. Tam v koutě zahrady, na kraji lesa, jimi ve smělých záletech struna jeho plesá.

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý