Šel domů z hospody klátivým krokem,

Josef Holý

Šel domů z hospody klátivým krokem, Šel domů z hospody klátivým krokem,
 viděla ho oknem: „tatínek už jde!“ a žena ustaralá se zapadlým bokem na pec hejno dětí šle, jež třesou se, nedutnou s plným slzí okem. Přišel. „Večeři!“ To nejlepší mu dala, co rád jed, česnečku, s tvarohem brambory, vlídně poslouchala jeho krákory ač v srdci bolest, přec se usmívala. Bác! Letěl talíř, mísa na cihly za ním, – on večeřel už u hospodské uzené – a hnal se po ní s pustým láním. Pět malých s pece se dychtivě na brambory dívalo a šesté v kolébce řvalo zbuzené. Za hodinu chrápal. „Pojďte spat, děti, do komory!“ 115

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý