BÍLÁ RŮŽE

Josef Holý

Černá hora, černý hrad, na tom hradě růže bílá, v bílé růži bílá duše, vyletěla, zaplakala: proč mě štěpit chtějí? Vyletěla úzkým oknem, padala na ostrou skálu a skála se rozevřela, pochovala růži bílou. Ostrou skálu rozdrolili, černou horu roztrhali, a růže byla hluboko, až u nebeské brány. Nezemřela duše, jenom sní, začarovaná ve skále dřímá. Bílá růže čeká, čeká –

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

214. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Voheň. (Antonín Klášterský)
  2. Ruch práce. (František Leubner)
  3. Po návštěvě. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  5. Na Trhanově. (Herma Pilbauerová)
  6. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  7. Tužba. (Eliška Krásnohorská)
  8. Večer nad Žamberkem. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Růžová skála. (Růžena Jesenská)
  10. ČARODĚJKA... (Jan Evangelista Nečas)