U MORAVY
U Moravy stromy
opuštěny stojí,
deště, větry derou,
bouře, blesky perou
stromy osamělý.
Zubožená, zdřelá
synka napájela:
– Kudy je ta cesta
do božího města,
abych po ní jela.
– Máma, maminečka,
hlad má Marynečka.
– Marynečka bledá,
máma chleba nemá.
– Mamulenka zlatá,
kde zůstává tata?
18
– Že tatíček brali,
hajduci ho vzali,
hore v Šibeňáku
v syré zemi stlali.
– Mamka, milenúčká,
co mi křížek děláš?
– Poroučím tě Bohu,
lidem, nevím komu,
mamičky už nemáš.
Zavřely se vody
dolů do Moravy,
ještě dvě ručenky
k nebi vyletaly.
U Moravy stromy
opuštěny stojí,
Marynečka sirá
po břehu tam chodí.
19