SRDCE

Josef Holý

SRDCE
Slunnými proudy, tichými chlady a stíny poletá, mihotá, vlní se, třepe, tisíci rozpuky, květnými jednými blíny pojí se nevinné, slepé, od hvězdy do bažiny. Z mrákoty ranné mladosti nahé přes bajné luční kopretiny prvními láskami na mužné činy, vzpomínky slzami vlahé. Rozpíná náručí k životu, radostný, žalobný let z nekonečna v nicotu. Ještě si po slavných výbojích vzdychne zhluboka, naposled. Dožije, dobije, ztichne. 93

Kniha Skalné pláně (1919)
Autor Josef Holý