REKRUTI.
Jdou rekruti, hudba spustila,
hejsa! šmytcem a plechem –
„Už nejsme, děvčata rozmilá,
vaši ni jediným dechem!“
A matky na prahu, starosti plaší!
„Zda jsou to synové naši?“
Jdou rekruti z města napilí,
hejsa! házejí čapkou –
„Už nejsme, rodiče rozmilí,
vaši ni jedinou kapkou!“
A matky na prahu, starosti plaší:
„Zda jsou to synové naši?“
Jdou rekruti bystro, v kuráži,
hejsa! veselým chodem –
„A kdo se kde na nás odváží,
palme, a do srdce bodem!“
A matky na prahu, starosti plaší:
„Zda jsou to synové naši?“
Jdou rekruti, vejsknou do všech sil,
hejsa! na stranu čapku –
„A kdyby to vlastní otec byl,
načepím poslední kapku!“
A matky na prahu, starosti plaší:
„To nejsou synové naši!“
71