I. Dál neplač, nelkej, národe;

Vítězslav Hálek

I.
Dál neplač, nelkej, národe;
Dál neplač, nelkej, národe;
nechť vlaje lidstva prapor svatý; kdo hlavy naše stínali, ty na věky zvem lidstva katy.
Neníť to více zákonem, by svobodu jen žalář rodil, hlad vrahů syt je obětí, a ten se v naší krvi brodil. Teď, bratří, nová přísaha: buď skutkem mučedníků snaha! 103 Teď víme, zač se prolít má, a krev nám budiž dvakrát drahá! Aj, prasklá vazba práchniví, s ní padlá modla v rezi, v prachu: teď novou píseň lidstvo zná, ji zpívá z duše, beze strachu. A nechť si hlavy stíná meč, nechť na kříž oudy rozepiaty: kdo za co žil, nechť umře též – a ten teď bude první svatý!