III. Nuž zraky sem, na tuto tvář,

Vítězslav Hálek

III.
Nuž zraky sem, na tuto tvář,
Nuž zraky sem, na tuto tvář,
jež leskem božích sluncí svítí; kdo není lotr, zajásá, když z prasklých hrobů duch se řítí.
A byť i v rakvi spoutaná – blesk dostačí, kdy ve tmu hozen, již vejdi v hrob, než zavře se, kdo nejsi pro svobodu zrozen. To znakem božích původů, co svítí v cestu mému lidu: nuž stranou, panští otroci, než uzříme též vaši bídu!