VI. Měsíček stříbro vylévá

Vítězslav Hálek

VI.
Měsíček stříbro vylévá
Měsíček stříbro vylévá
a svět se v lesku koupá, tam člun uvázán ku břehu se v jasné vlnce houpá.
A teď si háje oddechly, z nich plašen stín se honí, a keř měsíčkem propleten, v něm víla slzy roní. Tam hora nebes hvězdami, zde květ se rosou vroubí, kol touha letí šuměním – mé srdce jásá z hloubi. Vítám vás, světlé podoby, jichž kouzlo se tu blýští; 112 vás poesie utkala – ta z mé se duše prýští.