XI. Vyhoštěn byl jsem ze sebe,

Vítězslav Hálek

XI.
Vyhoštěn byl jsem ze sebe,
Vyhoštěn byl jsem ze sebe,
jak planeta z nebeské dráhy; by každý krok byl proklatý, nepřálo nebe květu vláhy.
Bez cíle svět se otevřel a lidé zavřeli se v chýše; mé lyry struna stržena, já králem byl – a poušť má říše. A jako jelen uštvaný, v němž poslední se síla trhá, k úžasu živá mrtvola, jež v beznaději síly mrhá. Blahoslavená hodina, že vešel pod střechu jsem k Tobě; 115 Tys vykonala velký div – Tys vrátila mne opět sobě!