II. Divoucí div to – bože můj,

Vítězslav Hálek

Divou div to bože můj(J4m) co v lásce k nám se klo(J3f) Ce svět v ní by roztál se(J4m) a vše jen žije pro ni(J3f) Obček tam se po nebi(J4m) co lásky posel ho(J3f) a pták co dří na větvi(J4m) ten sní a sní jen o (J3f) A člověk tady na zemi(J4m) než smrt mu hlavu sklo(J3f) on pláče ple touží lká(J4m) on žije a u pro ni(J4f) Ba an tam na nebi(J4m) když zpěv jim z harf se ro(J3f) o čem by mohli zpívat jen(J4m) nesmíce zpívat o (J3f)