XXI. Má milá, hleď, ty mráčky tam,

Vítězslav Hálek

XXI.
Má milá, hleď, ty mráčky tam,
Má milá, hleď, ty mráčky tam,
co nad tou horou stály – měsíc jim svítí na cestu a svorně plovou v dáli.
Panenských hvězd ten tichý sbor jim pozdravení míhá, a tichých větrů volný dech je libovůní stíhá. Hle, slavík z křoví vyletěl, snad jim chce něco sdělit – slyš, jak za nimi klokotá, jak v zpěv by chtěl se vtělit! Má milá, pohleď z okna ven, jak to těm mráčkům sluší – já jsem Ti vzkázal „dobrou noc“ a pěkný sen tvé duši. (Pohrobní.)
E: lk + lp; 2002 133