XV. Matička příroda mi spala,

Vítězslav Hálek

Matička příroda mi spala, já u ní bděl a moc se trudil; „Matičko, vstávej, už je jaro, pojď mezi nás“ – a já ji zbudil. Matička promnula si oči a s ní prohlédli v mladém háji, pak vstala, rozhlédla se v úsměv, a na zemi hned jako v ráji. A vše se hnulo, pospíchalo, tu bylo řeči, doptávání, vše bylo čisté tak a hladké, jak na slavnost a k uvítání. Matička chodí, opravuje, tu chce mít květ, tu stráň si zdobí, tu volá ptáky v list a křoví, tu do potůčku písně drobí. Pak seje modro hor i nebes, pak šumnou zeleň do všech dolů, pak béře ruku mou a praví: „Pojď, hochu, užijme to spolu.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

569. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. Dítě. (František Sušil)
  2. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Sen. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Minula mladosť... (Jan Evangelista Nečas)
  5. VĚNOVÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  6. Neznámá. (Josef Jaroslav Langer)
  7. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  8. 2. Často v tichých šera dobách (Josef Kuchař)
  9. Varoň. (Antal Stašek)
  10. Jak strom i ze sna hovoří (Jiljí Vratislav Jahn)