XXIII. Já s milenkou – dvě dětičky,

Vítězslav Hálek

XXIII.
Já s milenkou – dvě dětičky, Já s milenkou – dvě dětičky,
jdem v lesy na den celičký, v stín javorů a do chládku poslouchat lesní pohádku. 151 Les starý hned nám rozuměl, hned pokynul, hned zašuměl: již ptáci nesou pozvání, jako když na mši sezvání. Tu motýli, šat ze zlata, pak laňky a jich kůzlata, na větve ptáci zpěvaví, a vše se u nás zastaví. A stromů staré kořeny jsou v divné tváře změněny, a z kvetlých šípků potají se lesní panny koukají. Pak jeden javor stařičký zpod paždí vyndá housličky: „Tak slyšte, děti, na krátce“ – a my chodíme v pohádce.

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek