XXXVIII. Večerní les rozvázal zvonky,

Vítězslav Hálek

XXXVIII.
Večerní les rozvázal zvonky, Večerní les rozvázal zvonky,
to ptáci zvoní k tiché skrejši: kukačka zvoní na ty větší a slavík na ty líbeznější. Les každou větev písní kropí a každý lístek jeho dítě, na nebes strop jim lampu věsí a stříbrné z ní táhne nitě. A každá nit na konci spánek, sny jako jiskry v stromech skáčí, jen laňka se sebe je střásá a před lesem se v rose máčí. Teď usnuli i zvoníkové, les dýchá v prvním zadřímnutí, a jestli slavík zaklokotá, to ze spánku je prokouknutí. Teď všecko spí, i laňka dřímá, i zvonky visí dovybdělé, noc kráčí jako všeho dozvuk – tak příroda si k spánku stele.

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek