XLI. Já s šerým hájem podřimoval

Vítězslav Hálek

XLI.
Já s šerým hájem podřimoval
Já s šerým hájem podřimoval
i s ptáčky v jeho úkrytu, však jako bych byl já tím hájem a ptactvo snem mých pocitů.
A nám se zdálo o poupatech, list podřimoval z pupence, svět vstával jako šuhaj švarný, když zlíbit chce se panence. A měl už mnoho uchystáno: den slunečný, noc s hvězdami, a louky jako z aksamitu, samými seté perlami. A řeky šumné, pole orné, a kraj jak zem zaslíbenou, až se těm pannám srdce třáslo, která mu bude zlíbenou. A přec byl ještě tuze chudý: neměl kde zdřímnout uhřátý; 166 já dal mu sen svůj: ptáky s hájem – a pak byl teprv bohatý.