LI. S nahotou v hadrech světem bloudit,

Vítězslav Hálek

LI.
S nahotou v hadrech světem bloudit,
S nahotou v hadrech světem bloudit,
o sousto plakat z úrody – ó, duše má to slyší štkáti i hněv i nářek přírody.
Ne, ne, tak si to nemyslila, když mateřsky nás podělí: že jedno srdce v slzách tonout a druhá budou ocelí. Že jedna ruka štědrost její v chvat lakotný má svítati, a druhá z křehnoucích těch vrásek jen žhavé kapky sbírati. Že z tvorů všechněch na tom světě jen člověk bude jediný, 174 jenž necítí, jenž nerozumí ni pláči vlastní rodiny.