XXXV. Větřík, jak když panna dýchne,

Vítězslav Hálek

Větřík, jak když panna dýchne, neobjímá, dotkne se, a já se mu vrhnu v náruč, ať mne kam chce zanese. A my lítnem háje lemem, jenž se v rosu obléká, a my pijem jeho písně, jež nás zvou už z daleka. A my lítnem do osení, jež se šeptmo rozvlní, a my pijem jeho vůni, až nám srdce naplní. A my lítnem k růže keřům, když jim puknou poupata, a my pijem jejich lásku, až nám duše ohřáta. A my lítnem pod okénko, kde ty dřímáš, anděli, a my hudem písně o tom, co jsme v světě viděli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

166. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXI. Smrt přišla k mému loži (Jaroslav Vrchlický)
  2. V drsném rachotu hromu (Josef Holý)
  3. Zpěv Veselého. (František Dobromysl Trnka)
  4. Píseň šumařova. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Cymbál a housle. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XIV. Když ondy šli jsme na procházku, (Josef Uhlíř)
  7. IV. Bláznění vjelo do párů (František Gellner)
  8. Venku hudba (Josef Barák)
  9. DVA FRAGMENTY z romance o Mefistu a troubadouru. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Křičte moje housle staré, když já křičet nemám sil – (Jiřík Luděk Moravský)