XLIV. Mudrc žákům deklamoval:

Vítězslav Hálek

XLIV.
Mudrc žákům deklamoval:
Mudrc žákům deklamoval:
„Pravdu nesu ze rumů starých dob, na pergameně uloženou z rozumu.
Pravda jen, co tuto psáno a co z cifer vypočtem; srdce mluva – lichá mluva, v té se pravdy nedočtem.“ A tu vstoupí kvítko z pole, jaro dech, máj v pohledu, hlavu slunečnou a modrou, ústa jako od medu. Usmálo se, tázalo se: „Co jest pravda? Pověz jen!“ – Žáci hledí plní žasu, mudrc celý pomaten.