XXV. By kvítka uměla mluvit,

Vítězslav Hálek

By kvítka uměla mluvit, což byl by hovorný svět! A kvítka mluví tak ráda, jen třeba též porozumět. Ba kvítka jediný hovor: jen kývne zelená snět, tu hned i ptáčkové počnou, pak v hovoru celičký svět. Toť hovor líbezně sladký, k nim tíhne duše mé klid: to v kvítka se rozdrobí nebe a jde si k nám pohovořit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

635. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na travičku, na rosičku... (Růžena Jesenská)
  2. SLUNÍČKO. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Buď mým. (Růžena Jesenská)
  4. Ozvěna. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. JARO. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Ta láska mlaďoučká. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Obsypán kvítím je celičký svět, (Josef Holý)
  8. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)
  9. VIII. Spomínka. (Josef Hubert Tichý)
  10. Poupátko – ptáčátko. (Josef Václav Sládek)