XXV. By kvítka uměla mluvit,

Vítězslav Hálek

XXV.
By kvítka uměla mluvit,
By kvítka uměla mluvit,
což byl by hovorný svět! A kvítka mluví tak ráda, jen třeba též porozumět.
Ba kvítka jediný hovor: jen kývne zelená snět, tu hned i ptáčkové počnou, pak v hovoru celičký svět. Toť hovor líbezně sladký, k nim tíhne duše mé klid: 249 to v kvítka se rozdrobí nebe a jde si k nám pohovořit.