XXXI. V hor zelenošerém úbočí

Vítězslav Hálek

V hor zelenošerém úbočí jdu s nocí v čarovném kruhu, tu měsíček bílý vyskočí: „Kam jdeš, ty toulavý druhu?“ A měsíc se na mne podívá tak velkým, pátravým okem, jde po stromech, spaní rozlívá, jde přes vrch velebným krokem. Jde na kopců pyšné vroubení, s nich k hloubkám jezera kráčí, šat průhledný, samé třepení, lem zlatý ve vlnách máčí. Zas v temena hor jde, dosnívá, tam v lůžko klade se jemně, pak ještě se přes ně podívá – „Pojď, hochu toulavý, ke mně.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

306. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. OBRAZ. (Antonín Klášterský)
  2. Hoj, veselo... (Josef Kalus)
  3. Horský potok. (František Táborský)
  4. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  5. Měsíc v Šárce. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  7. na horách (Stanislav Kostka Neumann)
  8. 1. Purpurem (Josef Kuchař)
  9. Myslivecký život. (Rudolf Pokorný)
  10. [Prolog] (Karel Kučera)