II. Já jsem ten rytíř z pohádky,

Vítězslav Hálek

II.
Já jsem ten rytíř z pohádky,
Já jsem ten rytíř z pohádky,
jenž hrdě vyjel do světa, abych tu pannu uviděl, jež jako růže vykvétá.
O ní šla věsť: kdo spatří ji – ten s kletbou prý to odnese, buď že se v kámen promění, buď že mu srdce vyrve se. I myslil sem si u sebe: Snad předc je někdo vyjmutý! A vyjel jsem a za ten hřích jsem – v zpěváka teď zakletý. 6