VI. Divoucí div to – bože můj!

Vítězslav Hálek

Divoucí div to – bože můj! co v lásce k nám se kloní! Celý svět v ní by roztál se a vše jen žije pro ni. Obláček tam se po nebi co lásky posel honí, a pták, co dřímá na větvi – ten sní a sní jen o ní. A člověk tady na zemi, než smrť mu hlavu skloní, on pláče, plesá, touží, lká – on žije a umírá pro ni. Ba andělé tam na nebi, když zpěv jim z harf se roní – o čem by mohli zpívat jen, nesmíce zpívat o ní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

509. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaru ztracenému. (Alois Škampa)
  2. SPÁNEK. (Herma Pilbauerová)
  3. JÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 10. Kdo můž citům poveleti? (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  6. Má hlava kloní se, má hruď se třese. (Adolf Heyduk)
  7. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)
  8. Jiná píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tak mám tebe plnou duši. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V podzimní den. (Adolf Heyduk)