Má hlava kloní se, má hruď se třese.

Adolf Heyduk

Má hlava kloní se, má hruď se třese, kol všude mír, skrz větve slunce svítá, můj duch jak pták v čas ztracený se nese a nad zvlněným mořem žití lítá. A rostou vlny, jako šelmy vyjí, leč pták jak ze sna píseň mládí pěje, a po té snivé písně melodii má teskná duše úzkostně se chvěje. –

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

267. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. LXXXIV. Jarní noc (Adolf Heyduk)
  3. BLÁHOVÁ PÍSEŇ. (Jan Červenka)
  4. Ouvertura. (Josef Svatopluk Machar)
  5. V podzimní den. (Adolf Heyduk)
  6. VII. Už vím, jak země mladne, (Vítězslav Hálek)
  7. LIV. Co zmůže, co zmůže (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vodomet. (Alfons Breska)
  9. Melodie. (Josef Kuchař)
  10. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)