VII. Bůh povolal mne do ráje,

Vítězslav Hálek

VII.
Bůh povolal mne do ráje, Bůh povolal mne do ráje,
 bych tam se učil zpěvu. „Ne dobře být mi samotnu!“ A bůh mi stvořil Evu. Ne žebro vyňal z ňader mimi, leč srdce mého půli, a proto se tak rádo teď to srdce k Tvému tulí. A proto tak se divná teď mi touha v srdce hostí, a jest mi, jakby srdce nám zas měly v jedno srosti. A proto když jsem daleko, zpět noha maně kráčí, a u srdce mi bolno tak, že jest mi – ba až k pláči. 11

Kniha Večerní písně (1859)
Autor Vítězslav Hálek