XV. Když tak se na Tě dívám –

Vítězslav Hálek

XV.
Když tak se na Tě dívám –
Když tak se na Tě dívám –
Ty’s holubička krotká, ta jemná, hravá, líbezná, když s holoubkem se potká.
Mně nelze dost se nahledět na to Tvé krásné oko – to modrojasné brány jsou do ňader přehluboko. Mně nelze dost se nahledět na tu Tvou tvář tak jemnou – z ní celá duše bez klamu i srdce mluví se mnou. A když se na Tě dívám – ó sladká s nebe mano! zdaž to ta ústa nejsou též, která mi řekla: ano! 19