XXIX. Když sem se díval do nebe

Vítězslav Hálek

XXIX.
Když sem se díval do nebe
Když sem se díval do nebe
skrz ty hvězdičky zlaty, mně zdálo se, že’s světice a já že anděl svatý.
Tu vzal sem harfu do ruky a písně sem Ti zpíval, že písně svatých umlkly a každý k nám se díval. Ba sám bůh Otec na chvíli v svých tvůrčích plánech stanul, a zdá se mi, že po tváří mu slzný démant skanul. 35