Vám, jenž ve hornatém věnci

Boleslav Jablonský

Vám, jenž ve hornatém věnci,věnci Vám, jenž ve hornatém věnci,věnci
Věrně ctíte předky slavné, Jenžto v sladkém zpomínání Opěváte věky dávné, Vám, jenž luhy podunajské V četných sborech obýváte, Jenž se s Váhem radujete, Se vzdychavým Hronem lkáte, Vám, jenž v loktech Moraviných S duchem svorným spočíváte, Jenž si s Čechem, Uhroslavem, Družně ruce podáváte, Vám, jež mocný svazek slova V pevném drží sjednocení – Všem bratrské přání hlásám, Všem bratrské pozdravení! [9] Jednu ruku na Šumavu, Druhou ruku k Tatrám šinu, K srdci pak rozohněnému Moravu panenskou vinu. Srdce moje chrám je tichý, Jehož světa hluk se dálí, V němžto kněžka čisté lásky Tobě, Vlasti! obět pálí. Přijmi ji, tu obět lásky, Obet noční, obět denní; Přijmi v ní, o máti drahá, Syna svého políbení! –
[10]

Kniha Básně (1841)
Autor Boleslav Jablonský