Počátek Lady.
Slavili jsou bozi
Dobu nejkrásnější,
Obletoval sbor jich
Úsměch nejjasnější.
Ai, tu kynul Perun
V blahém radování:
„Krásné jesti, vece,
Bohův usmívání!“
„By však doba dnešní
Navěky se skvěla,
Zjeviž se náš úsměch
Ve podobě těla!“
A když opět kyne
Mocná nebes vláda –
173
Hle! tu vznikne děva,
Vznikne božská Lada.
Vnady sličné Vesny
Zdobí její tělo,
Jasoň zlatí vlasy,
Ozařuje čelo.
Na milostných lících
Jitřena se směje,
Z čarovných pak očí
Pron svůj ousměch leje.
Zhlédnuvši pak božstvo
Nebevládce dílo,
Nad lepotou jeho
Vše se podivilo.
Zradovaloť se tu
Z podobenství svého,
Velebilo tvůrce
I stvoření jeho.
174