Duchu světa.

Boleslav Jablonský

Tajen jsi ty oku smrtelnému, Duchu světa! srdce přírody! Zjevuješ se však přec tvoru mdlému, Skoumá-li jen tvoje výplody. Tebe vidím, když se na východě Purpurová brána otvírá; Když tvé oko v krystalové vodě Na obraz tvé tváři pozírá. Tebe vidím, když tu v lidském těle Velebná se duše zjevuje; Když sok líbá svého nepřítele – I když láska lásku celuje. Tebe slyším, v oblačném když moři Hrůzoplodný hlahol hrochotá; Když se skály, hory, země boří – I když slavík hájem klokotá. Tebe slyším, když tu moudrost hlásá, Cnosti hlas když se tu ozývá; Slyším tě, když rozkoš lásky jásá, I když svobody zpěv zaznívá. Tebe cítím, když se srdce mého Nadpozemský plápol zmocňuje; Když tě vidím, slyším přítomného, Cítím tě – a cit mne zbožňuje!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

379. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stella. (Siegfried Kapper)
  2. POMNĚNKY. (Karel Sabina)
  3. 28. Říše lásky. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. 24. Kdy můj duch se ve snách noří, (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. ÚTĚCHA. (Karel Skřivan)
  6. ZPOMENUTÍ. (Karel Sabina)
  7. None (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. XIX. V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě, (Jaroslav Tichý)
  9. Píseň myslivce. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  10. VYZNÁNÍ. (Karel Sabina)