Kdo světem štván jak vichřice

Jiljí Vratislav Jahn

Kdo světem štván jak vichřice Kdo světem štván jak vichřice
 jen v činu odpočívá, jen v rozkaceném zápasu slastech míru snívá; kdo božským dechem proniknut výroky jeho koná: jak orel v zdravé výši dlí, an v údolí lid stoná. Nad ním tak blízko, vesele oslavy hvězdy svítí, že mohou věčnou samotu mu snadno nahraditi. On může svět si podrobit a nové říše vzklenout, jen že též srdce k lásce má, to – musí zapomenout. 100
Básně v knize Růženec:
  1. Proslov.
  2. Má matka měla růženec,
  3. Duch lidský – moře veliké,
  4. Atlantis krásná, pravdy říš,
  5. Života tajné úkony
  6. O v skrytých dílnách příroda
  7. Nad hlavami se vznáší nám
  8. To nejsou pravé zápasy,
  9. A usedá-li srdce vám,
  10. Vy velcí páni osudů,
  11. Jen méně pýchy, přátelé!
  12. O vlasti, vlasti! zoufale
  13. Tajemné knihy života,
  14. Nehledám sobě oslavy,
  15. Chci skalou být a pevně stát!
  16. Již zdřímni, srdce bláhové,
  17. A nechci zpívat truchlivě!
  18. Čekáme v teskném soumraku,
  19. Ač přítomností boje jen
  20. Nezoufej si, můj národe,
  21. A třeba naše mladá krev
  22. Ta hora budiž svatá nám
  23. Šumavo věrná, mnohý den
  24. Kdo můžeš, vzdálen světa stůj
  25. Má píseň světem putuje
  26. Červánky mladé osvěty
  27. Jen naděje, jen naděje!
  28. Náš věk neblahým příšerám
  29. Již svatá lidská důstojnosť
  30. Mé písně bloudí po světě,
  31. Aj, chcete, abych s vámi žil
  32. Jsme posud, posud bohati!
  33. Nad krajinou leží
  34. Bloudím v pustém skalí,
  35. Bratří milí, blaho
  36. Třeba je můj život
  37. Nad popelem chotě
  38. Jaké jsou to, jaké
  39. V hluku, plesu tone
  40. Jaký zjev to vzácný!
  41. Ještě nevymřela
  42. Hoj, ty světe chlubný,
  43. Sám své touhy živit,
  44. Bože, nech mne žíti
  45. Před časem mi mladosť
  46. Písně, drahé písně,
  47. Žiji tiše, blaze,
  48. U okna sedím, hledím ven,
  49. Nad krajem tiše pluje smrť,
  50. Kov drahý v země hlubinách
  51. Byť jenom skrovný byl náš pluk,
  52. Muž musí bez oddechu dál
  53. Nad hrobem dávných životů
  54. A třeba boj a jenom boj
  55. Ať žije smrť! ať kořist svou
  56. Hoj máji! tys můj pravý rek
  57. Jak rád poslouchám v lese teď
  58. Do pouští svěžích, zelených
  59. Květ naděje, květ bujarý
  60. Zas srdce čákám zmíleným,
  61. A zase lidé bědují
  62. O matko svatá, přírodo,
  63. Nuž, tedy proudem z ňader ven,
  64. Zas orel bujný třepetá
  65. Jak sbory duchův spřízněných
  66. Povznesme hrdě hlavu svou,
  67. Jen rovných práv a stejných zdob
  68. Nad námi posud dávných práv
  69. I zpěvu kynou koruny,
  70. O, proklatý buď onen zvyk,
  71. Zpěv se jak bouře potýká
  72. O kéž dovedu zkrotit již
  73. Mou duší stále lomcuje
  74. My toneme, neb po vlnách
  75. Smrť vždy se k lidem dostaví,
  76. Chci klidným poustevníkem být,
  77. Posvátné snahy neumrou,
  78. Divoké proudy života,
  79. Čas pádí jako zběsilý,
  80. Nebývá pravým vítězem,
  81. O, svornosť! ovšem k svornosti
  82. Nechť ideály krásných snů
  83. Hoj statný lovče, čase náš,
  84. I já jsem synem pokroku,
  85. Pozemské štěstí, vnadidlo
  86. Směr všaký se zde přežije
  87. Kdo směle k svému práporu,
  88. Ve službě věčných účelů
  89. Vše žije nyní v rozepři,
  90. Nehoden zpěvu je ten čas
  91. V lahodné lásky náruči
  92. Kdo světem štván jak vichřice
  93. Již rozleťte se, písně mé,
  94. Proud dějů tragikomický
  95. O dobo věčných odporů,
  96. Náš čas, ten smělý alchemik,
  97. Žel Bohu, mdloby nákaza
  98. Můj Bože, lev a orlice
  99. Již nechte Řeky klidně spát
  100. My zříme příboj kvapných vln,
  101. O věru, zšílet musil by,
  102. Ve vlnách nestálosti, lže
  103. Unaven marným myslením
  104. O vy mé drahé hvězdičky,
  105. Do srdce Tvého složil jsem
  106. O Ty, Ty jsi ta jediná
  107. Ty panenská má lilie,
  108. Znám také děje života,
  109. Dost ničemnosti ve světě
  110. Zpěv jenom vidy vznešené,
  111. Neodsuzujte pěvce hned,
  112. Z mé duše plamen vyšlehne,
  113. Jsme malý sbor – přec svírají
  114. Již tedy zase, osude,
  115. O věčná, svatá přírodo,
  116. Myšlenky velké bídníkům
  117. Proud života se prudce dme
  118. Po pouti světem vrtkavým
  119. O šťastný ten, kdo z kalných vln
  120. Jak jarní nocí písně zvuk
  121. O Ty, Ty’s píseň vtělená,
  122. Jak strom i ze sna hovoří
  123. Má duše, okouzlený květ,
  124. Na nebi hvězdy putují
  125. O štěstí, štěstí! balsam to,
  126. V propasti hoře síly květ
  127. O běda, běda národu,
  128. Jeť trpělivosť krásná ctnosť
  129. O jaro věčné úrody,
  130. Hoj, jeť má cesta vesela!
  131. I tebe, srdce ztýrané,
  132. Nepěji, leč co čistý cit
  133. Již zazněly mi pašije,
  134. O bouře, již mne unášej
  135. Mé písně, o vy smělé lvy,
  136. Perutí zpěvu putuji
  137. Již začínají tišit se