Unaven marným myslením

Jiljí Vratislav Jahn

Unaven marným myslením Unaven marným myslením
pozvedám kalné zraky a hledám roje věčných hvězd za příšernými mraky. Unaven klamy života, o němž tak rád jsem bájil, bych v nebes jasných vyšinách zas rád svou duši zmájil. Tam tuším zdroje posvátné, v nichž kypí věčné síly, v nichž utuží se ducha směr i k vzdálenému cíli. Tam vítám ideály své, ze světa vypuzené a nad neklidným životem se duha smíru klene. 111

Kniha Růženec (1863)
Autor Jiljí Vratislav Jahn