Již začínají tišit se

Již začínají tišit se Již začínají tišit se
mé duše kvapné vlny, jež pohltily mladosti sen krásný, neúplný. Dřív chtěl jsem život probouřit, jen jak bych líbal děvu, a teď si razím cestu jím bez lásky, prost však hněvu. Dřív máchal jsem jen do vzduchu a vraha ťal jsem maně, teď život mne však vyučil a sám mně skoval zbraně. Teď kráčím klidně soumrakem, ať noci vstříc neb ránu, a ziskem, zradou zhrdaje se kloním jenom Pánu. 145 Obsah Str. Proslov1 Růženec7 Cyklus první11 “druhý    26 “třetí    41 “čtvrtý    56 “pátý    71 “šestý    86 “sedmý    101 “osmý    116 “devátý    133
E: lk + av; 2002 [147]