XI. Jen trochu méně krásných slov,

Starý Švejda

XI.
Jen trochu méně krásných slov,
Jen trochu méně krásných slov,
jen trochu více činů a vzneseme se přeskvěle a sáhnem po vavřínu.
Jen znejme zcela vady své, již v tom pokrok spočívá, však není ještě vítězem, kdo rány svoje skrývá. Však není rekem větším již, kdo velkým rekům spílá, a spasením jest v dějinách jen poctivosť a síla. Jednejme víc, troufejme míň: jak minou doby klidné, jak do nás bouře začne prát, náš zástup strašně sřídne! 13