A POMALU TAK SVĚTLA ZHASÍNALA.

Hanuš Jelínek

A pomalu tak světla zhanala(J5f) Mně bylo úzko před tou chladnou no(J5f) jež vanula v mé rozle čelo(J5f) A bylo všecko marno Stmívalo se(J5f) A přišla noc a nesvítily hvězdy(J5f) žebrák pyš naříkat a prosit(J5f) složil hlavu mlčky ve své dla(J5f) a čekal čekal chvíle přijde(J5f) A udiven zvolna zved jsem čelo(J5f) když util jsem teplou ruku tvoji(J5f) jak hla smutnou nemocnou mou hlavu(J5f) když slyšel jsem jak rty tvé šepota(J5f) to nešťast a prokle jméno(J5f) tak s láskou jako v ži posud nikdy(J5f) a taje dech a neře svým smyslům(J5f) visím na tvých rtech Což ne nutno umřít(J6f)