A POMALU TAK SVĚTLA ZHASÍNALA.

Hanuš Jelínek

A POMALU TAK SVĚTLA ZHASÍNALA.
A pomalu tak světla zhasínala. Mně bylo úzko před tou chladnou nocí, jež vanula v mé rozpálené čelo. A bylo všecko marno. Stmívalo se. A přišla noc a nesvítily hvězdy. Já, žebrák pyšný, naříkat a prosit, já složil hlavu mlčky ve své dlaně a čekal, čekal, až má chvíle přijde. A udiven já zvolna zved’ jsem čelo, když ucítil jsem teplou ruku tvoji, jak hladí smutnou, nemocnou mou hlavu, když slyšel jsem, jak rty tvé šepotají to nešťastné a prokleté mé jméno tak s láskou, jako v žití posud nikdy, 11 a taje dech a nevěře svým smyslům já visím na tvých rtech: Což není nutno umřít...? 12
Básně v knize Květnové noci:
  1. Au lecteur des deux volumes de vers de l’auteur.
  2. HYMNA KRÁSE.
  3. A POMALU TAK SVĚTLA ZHASÍNALA.
  4. TAK SAMI.
  5. ZHASLO.
  6. OJ, BUDU ZPÍVAT.
  7. V TOUZE.
  8. PÍSEŇ O NEBI, HVĚZDÁCH, SCHUMANNOVI A MÉ ŽENĚ.
  9. ET ERIT IN DIE ILLA LUX MAGNA.
  10. USNULA...
  11. DE PROFUNDIS.
  12. GRIMASSU POTUTELNOU.
  13. VESTÁLKO MOJE...
  14. TA TVRDÁ SLOVA.
  15. SALAMMBÔ.
  16. FRAGMENT.
  17. POZDĚ.
  18. DRAMA.
  19. IMPROVISACE.
  20. PARABOLA.
  21. PODVEČER.
  22. JDI...
  23. TESKNO.
  24. MSTITELKA.
  25. RESURREXIT.
  26. SILNÉ JAKO SMRT.
  27. TO PTÁCI ZPÍVALI...
  28. CABOTIN.
  29. MARIETTE.
  30. PŘÍTELI.
  31. V PODZIMNÍ NOCI.
  32. SETMĚLO SE.
  33. ZA KRÁSOU.