SALAMMBÔ.

Hanuš Jelínek

SALAMMBÔ.
Ten bronzový had, jenž úlisně se vinul kol tvého ramene z mramoru, mne uštknul... Smrtelný jed erotického šílenství tělem mým zmítá a já se svíjím u nohou tvých, ty nádherná má Foiničanko... Ty dravče spící, tygřice unavená afrických pouští, Gall rozmařilý, hle, já tě dráždím: 35 Sevři mne, stiskni, kosti mi rozdrtrozdrť, duši mou sežehni žárem svých retů, ať hlava má horečná se tiše skloní, bledá a zmírající na tvoje prsy, a tam, má Salammbô, ať vykrvácím... 36