CABOTIN.

Hanuš Jelínek

CABOTIN.
I.
Jsem suchý patron zdvořilý, včas galantní mám frázi. Cynický úsměv zlotřilý se rtů mých neodchází. Anekdot laxních kluzký spád mám pohotově vždycky, znám diskretně se usmívat a mluvit ironicky. Když žádá toho společnost, já hovor vedu mělký, galantní časem svedu toast na zdraví hostitelky. Já divadelní klípky znám a nic mne tajno není, 55 a pro poměry našich dam mám cnostné rozhořčení. Jsem garçon značně vyžilý. Už neláká mne žena, a rád, až den se nachýlí, dám za stotisíc věna, ba i za skrovnou apanáž svou svobodu a jméno. Snad zdá se, že to renomáž – budiž mi odpuštěno... 56 II.
Já vlasy dal si ostříhat – už popel není v modě – ctím lidský a ctím božský řád a žiji s každým v shodě. Já nechal nočních toulek svých, nedráždím policii. Pět piji denně plzeňských a bohabojně žiji. Já všech svých pletek zanechal, jak dobrý mrav to velí, a dokonce se vyrovnal se svými věřiteli. Mé staré verše nemravné, dík bohubohu, vyprodány..vyprodány... TedTeď sotva už mne napadne mít literární plány. 57 Jsem suchý patron zdvořilý, včas galantní mám frázi. Cynický úsměv zlotřilý se rtů mých neodchází. Jsem roztomilý cabotin, jenž časem potlesk klidí. A zoufalý můj pláč a sten – ten nikdo neuvidí... 58
Básně v knize Květnové noci:
  1. Au lecteur des deux volumes de vers de l’auteur.
  2. HYMNA KRÁSE.
  3. A POMALU TAK SVĚTLA ZHASÍNALA.
  4. TAK SAMI.
  5. ZHASLO.
  6. OJ, BUDU ZPÍVAT.
  7. V TOUZE.
  8. PÍSEŇ O NEBI, HVĚZDÁCH, SCHUMANNOVI A MÉ ŽENĚ.
  9. ET ERIT IN DIE ILLA LUX MAGNA.
  10. USNULA...
  11. DE PROFUNDIS.
  12. GRIMASSU POTUTELNOU.
  13. VESTÁLKO MOJE...
  14. TA TVRDÁ SLOVA.
  15. SALAMMBÔ.
  16. FRAGMENT.
  17. POZDĚ.
  18. DRAMA.
  19. IMPROVISACE.
  20. PARABOLA.
  21. PODVEČER.
  22. JDI...
  23. TESKNO.
  24. MSTITELKA.
  25. RESURREXIT.
  26. SILNÉ JAKO SMRT.
  27. TO PTÁCI ZPÍVALI...
  28. CABOTIN.
  29. MARIETTE.
  30. PŘÍTELI.
  31. V PODZIMNÍ NOCI.
  32. SETMĚLO SE.
  33. ZA KRÁSOU.