Tys neviděl tenkrát Smrt(Na)
jak v bílém světle u okna stála(Na)
a pátrala po mém srdci a zraku(Na)
tys netušil hloubku jež mi závrať dala(Na)
tys nechápal smutek tónů uvadlých(Na)
a rytmus krve mé a tíži stínů mých(Na)
Tišeji byl bys mluvil o černém mraku(Na)
který se sunul od blízké řeky(Na)
nad moje čelo(Na)
Úzkostný pláč zalkal shroucenou duší(Na)
na oknech víno se úponkami tmělo(Na)
Úsměv tvůj měkký(Na)
změnil se náhle v grimassu z které se tuší(Na)
zachvění krvavého žáru(Na)
zapadlých Sluncí v moře kde loď tvoje kývá(Na)
svinuté plachty hvězdu na stožáru(Na)
A hleděli jsme pod zhaslým lustrem(Na)
jak plují oblaka ta divně proměnlivá(Na)
jak vítr půlnoční neznámou žalost zpívá(Na)
jak flory smuteční poletují městem(Na)
A cosi hrozného před námi pnělo(Na)
Tys neviděl tenkrát Smrt(Na)
jak na mne míří strašlivým gestem(Na)
neviděl prázdné ty důlky jako mrtvé věky(Na)
upřené do mého srdce a zraku(Na)
Tišeji byl bys mluvil o tmavém mraku(Na)
který se sunul od blízké řeky(Na)
nad moje čelo(Na)
Růžový věnec kolísal jako hračka(Na)
pod zhaslým lustrem(Na)