PÍSEŇ NEJOSAMĚLEJŠÍ.

Růžena Jesenská

Svět za mnou ležel Duši naplnou jeho tmavým hořem(J8f) jsem odcházela Cesty žely a křížily se v dál(J8m) ledovce svítily a květy hořely a na cho síc plál(J11m) Plula jsem ponurým a opuštěným mořem(J6f) myšlenky své jak zla souhvězdí(J5m) jež vi mezi ze nevinnou a šek hlubinou(J8m) jsem propustila do šiho chrámu beze zdí(J7m) bez hranic do prostoru v jehož spočinou(J7m) bolest srdce naše Sama šla jsem v onen div den(J8m) k přístavu pouš Břeh byl nem postříbřen(J6m) a sek sluncem celován se třpytil(J5f) tem a mdlý jak na cestu by zabloudilým svítil(J7f) K jezerům slaným holým kopcům v kraj snů střízlivých(J7m) a k městům olovým smutkem zastřeným jenž síd v nich(J8m) jsem došla toho dne Tam zahrad pramenův a stud nebylo(J9m) ni jediho stromu travičky ni ptáka mole(J8m) jen ra nafty věčných ohňů stín(J5m) a čer město jako rok nesmířených vin(J7m) a domy že chrámy oken perleťo třpyt(J7m) a světlo bolelo a lilio slunce lilo(J9m) na nekoneč sleh mohyle(J5m) A cestou zapomenu jsem ješ le šla(J7m) v krajinu minulosti v blíz hro klid(J6m) v epochy zmize stole předešlá(J6m) v nedobrovol zaniknu starých slavných míst(J7m) Merw jeden z di světa Možno číst(J5m) v ruinách toho nejstaršího města světa(J6f) vzdech balladický na rtech osud Všeho(J5f) Oasa kvě nespasila ži vyvrcholeho(J8f) v smrt probuze vede velikých snů meta(J6f) Odkud jsem přišla k těmto končinám(J5m) strašho ticha po hudbách a křicích a slavnostech(J8m) po řku agonii Karavany táhly jako vidiny(J9m) po světlých obzorech ku věrným tmám(J5m) v osalost unikám smrt ve svých snech(J6m) a v duši věčnosti cíl nebo vteřiny(J6m) A přece ješ uslyším a uvidím co nikdo neviděl a neslyšel(J11m) ozky poselství a možnost rozluš(J6f) velikých had s reptáním a vším co člověk chtěl(J7m) a čeho nedohl a jak oblast skutečnosti v slavnou báj se (J10f) Svět za mnou ležel Miliony li tady dokonalo(J8f) pohasla sláva slunce krva své pís štkalo(J7f) život se shroutil Nic než zřícenina(J5f) propast pokoj a dosně(J5m) nech vzkříše ulost skonče(J6m) Jen sny a touhy byly heroic člověk třtina(J7f) a věr jenom bolest lidské srdce přelud jen stín(J8m) podivných vi rozkoše a vin(J5m) Svět za mnou ležel pad tiše dohoříval(J6f) a v oněch místech smutných neživých(J5m) zazněla hle tajupl seň Kdo ji zpíval(J7f) Pták člověk nebo stroj Nikoho tu ne z nich(J7m) Šu stro je tu nezná a moře vzdále(J8m) Kdo tedy zpíval onu seň sek v letu vlnivém(J8m) neb oblaka jež táhla k rajské ces ztrace(J7m) Neb moje vlastni srdce v rytmu blouznivém(J6m) Ach nejosalejší seň vzlétla nad souhvězdí zla(J8f) dozněla straš krás vášni a sva(J6f) Jsem sama sama Zamyšle hlubo a tesk(J7f) v zraku oblohy se nepokořu leskne(J7f) a ny zasaze odpouštím a přimám(J7m) a slyším křidla věčnosti jak tiše le k nám(J7m) A dota znavena Je sta Merw již snem(J7m) i dra štěs i bolest budou pouhým paprskem(J8m) jenž neslyšně se zlo zmi v modře křišťálovém moři(J8f) neb v tem nad níž slunce zraky své tvoří(J7f) a bás Srdci jako žha pad (J6f) sni a čarov do tmy do tmy kde již odpodi ne(J9f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 7
Celkem veršů: 68
Jamb: 68 (100 %)