Svět za mnou ležel Duši naplněnou jeho tmavým hořem(J8f)
jsem odcházela Cesty běžely a křížily se v dál(J8m)
ledovce svítily a květy hořely a na východě bílý měsíc plál(J11m)
Plula jsem ponurým a opuštěným mořem(J6f)
myšlenky své jak zlatá souhvězdí(J5m)
jež visí mezi zemí nevinnou a výšek hlubinou(J8m)
jsem propustila do širého chrámu beze zdí(J7m)
bez hranic do prostoru v jehož lůně spočinou(J7m)
bolestná srdce naše Sama šla jsem v onen divný den(J8m)
k přístavu pouští Břeh byl ránem postříbřen(J6m)
a písek sluncem celován se třpytil(J5f)
temný a mdlý jak na cestu by zabloudilým svítil(J7f)
K jezerům slaným holým kopcům v kraj snů střízlivých(J7m)
a k městům opálovým smutkem zastřeným jenž sídlí v nich(J8m)
jsem došla toho dne Tam zahrad pramenův a studní nebylo(J9m)
ni jediného stromu travičky ni ptáka motýle(J8m)
jen pára nafty věčných ohňů stín(J5m)
a černé město jako výrok nesmířených vin(J7m)
a domy věže chrámy oken perleťový třpyt(J7m)
a světlo bolelo a liliově bílé slunce pálilo(J9m)
na nekonečné slehlé mohyle(J5m)
A cestou zapomenutí jsem ještě dále šla(J7m)
v krajinu minulosti v blízký hrobů klid(J6m)
v epochy zmizelé století předešlá(J6m)
v nedobrovolná zaniknutí starých slavných míst(J7m)
Merw jeden z divů světa Možno číst(J5m)
v ruinách toho nejstaršího města světa(J6f)
vzdech balladický na rtech osud Všeho(J5f)
Oasa květů nespasila žití vyvrcholeného(J8f)
v smrt probuzení vede velikých snů meta(J6f)
Odkud jsem přišla k těmto končinám(J5m)
strašného ticha po hudbách a výkřicích a slavnostech(J8m)
po nářku agonii Karavany táhly jako vidiny(J9m)
po světlých obzorech ku věrným tmám(J5m)
já v osamělost unikám smrt ve svých snech(J6m)
a v duši věčnosti cíl nebo vteřiny(J6m)
A přece ještě uslyším a uvidím co nikdo neviděl a neslyšel(J11m)
otázky poselství a možnost rozluštění(J6f)
velikých záhad s reptáním a vším co člověk chtěl(J7m)
a čeho nedosáhl a jak oblast skutečnosti v slavnou báj se mění(J10f)
Svět za mnou ležel Miliony lidí tady dokonalo(J8f)
pohasla sláva slunce krvavé své písně štkalo(J7f)
život se shroutil Nic než zřícenina(J5f)
propastná pokojná a dosněná(J5m)
nechtící vzkříšení událost skončená(J6m)
Jen sny a touhy byly heroické člověk třtina(J7f)
a věrná jenom bolest lidské srdce přeludný jen stín(J8m)
podivných visí rozkoše a vin(J5m)
Svět za mnou ležel Západ tiše dohoříval(J6f)
a v oněch místech smutných neživých(J5m)
zazněla náhle tajuplná píseň Kdo ji zpíval(J7f)
Pták člověk nebo nástroj Nikoho tu není z nich(J7m)
Šumění stromů je tu neznámé a moře vzdálené(J8m)
Kdo tedy zpíval onu píseň Písek v letu vlnivém(J8m)
neb oblaka jež táhla k rajské cestě ztracené(J7m)
Neb moje vlastni srdce v rytmu blouznivém(J6m)
Ach nejosamělejší píseň vzlétla nad souhvězdí zlatá(J8f)
dozněla strašně krásná vášnivá a svatá(J6f)
Jsem sama sama Zamyšlení hluboké a teskné(J7f)
v zraku mé oblohy se nepokořující leskne(J7f)
a rány zasazené odpouštím a přijímám(J7m)
a slyším křidla věčnosti jak tiše letí k nám(J7m)
A dolétají znavena Je stará Merw již snem(J7m)
i drahé štěstí mé i bolest budou pouhým paprskem(J8m)
jenž neslyšně se zlomí zmizí v modře křišťálovém moři(J8f)
neb v temné půdě nad níž slunce zázraky své tvoří(J7f)
a básně Srdci jako žhavý západ mění(J6f)
snivě a čarovně až do tmy do tmy kde již odpovědi není(J9f)