DUALISMUS.

František Taufer

Na zemi stojím. Kol stichlo všechno: radost a bolest, jásání, kvil a úpění, smích, nade mnou třesou se světy: hvězdnatý západ a východ a sever a jih. V pravo a v levo země je rozkvetlá v jediný květ. Nekvete pro mne. Láká mne tajemná rozmluva hvězd a jejich tajemný let. Na údech pozemské bláto, ve srdci pozemský prach a na duši pozemský stín, do tváře věje mi vítr, přináší polibky vzdálených sluncí ze hlubin. Já. Člověk. Tělem svým hluboko do země zabořen a v duši polibky neznámých sluncí a měsíců rozhořen. V krvi mi plameny svítí a pálí a žhnou, rty se mi chvějí tichou a pokornou modlitbou.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

320. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. RAPSÓDIE (Jaroslav Vrchlický)
  4. Píseň touhy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ NEJOSAMĚLEJŠÍ. (Růžena Jesenská)
  6. SAMOTA (Růžena Jesenská)
  7. Proč odvracíš se, o Slabá? (Otokar Březina)
  8. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  9. KNĚZ (Josef Holý)
  10. HORROR VACUI (Karel Dostál-Lutinov)