HORROR VACUI

Karel Dostál-Lutinov

Když v noci hvězdy tvář svou odhalí, k nim výkřik letí duše zoufalý: Co za vámi se tají? Až Já mé střese smutný země prach a duše nahá stane ve hvězdách: Čeho se na nich nají? Jsem tvorem, k prachu země přilnulým. Ke komu, k čemu se tam přitulím v té mrazné, širé výši? Jak zapuditi dotíravý chlad? Kde najít pevný bod, jej milovat v té nedozírné říši? Má duše žízní, prahne po štěstí, po Bohu krásných z bible pověstí, kde najdu Ho v té poušti? Tam nové oči duši narostou, tam půjdu výš za Krásou naprostou, jež nikdy neopouští.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1503. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za noci. (František Taufer)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  4. METEOR (Vladimír Frída)
  5. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  6. SANDALFON (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  8. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)
  9. PAK PŘIJDU... (Roman Hašek)
  10. BŘEZEN (Rudolf Medek)